Seriál Agentury JBR pokračuje svým druhým dílem, který Vás provede kariérou Pavla Horešovského - Hořešáka. Čtěte dál...|Pavel Horešovský - ve Strakonicích přezdíván jako Falta nebo Falťas pro jeho silné fandovství k mistru světa Jaroslavu Faltovi, se narodil v malé vesničce u Kladna a jako každý kluk v té době nejprve honil tátovu zetku 150ku. Když k 15. narozeninám dostal od otce nového "jednosíce" Pionýra, tak během pár měsíců z něj byl teréňák. Nebylo divu, vždyť každoročně kolem domu, kde bydlel v Dol. Bezděkově, vedla trať Středočeské a později Unhošťské motocyklové soutěže! Takže s nadšením jezdil místní závody. Jeho první motorka byla cestovní JAWA předělaná se závodní úpravou od Jardy Hoška z Kladna - pozdějšího mistra Evropy v autokrosu, na kterou mu teta půjčila 1500,- Kč
Zřejmě rozhodující pro jeho další soutěžácký vývoj byl po ukončení střední školy nástup do ČZ Strakonice. Po vojně (v roce 1974) si od kámoše Mirka Dlouhého koupil enduro ČZ 175 typ 971 "jednolauf" - byl to poslední soutěžák z fabriky ČZ<, na kterém jel šestidenní pan Ing. Jedlička. Spíš takový šrot, ale díky Mirkovi z toho byla brzy zase dobrá motorka. Samozřejmě na něm proběhlo pár úprav a počáteční ježdění pro zábavu vyvrcholilo při mistráku v Sušici. Pavel si napsal na tabulku vymyšlené číslo a vydal se mezi soutěžáky na trať. Zkusil jim stačit a ono to šlo. Sice zničil spodem vedený výfuk, ale bylo rozhodnuto - motocyklové soutěže se staly jeho denním chlebem. Nebyl už takovým problémem vyrobit horem vedený lauf a přihlásit se na soustředění do Sušice k panu Achsovi. Výsledek pod Svatoborem překvapil nejen jeho samotného, ale i tehdejšího šéfa střediska, pana Achse. Díky jemu Pavel okamžitě získal II. výkonnostní třídu s právem jezdit oblatní soutěže, ale i MČR. Bylo jasné, kudy se bude ubírat Pavlova sportovní kariéra, a tak začal na sobě i na motocyklu tvrdě makat. Každodenní běh, posilování, jízda na motorce spolu s pečlivou prací v dílně musely přinést ovoce. Veškeré přípravy bral vážně a zodpovědně. Výhoda byla také, že některé díly mu vyrobili v Poldovce, některé v ČZ a rady zkušených bývalých vynikajících jezdců p. Polánky, Pudila a Marhy byly k nezaplacení. Veškerá dřina a odříkání se měly zúročit na první soutěži v Benešově v r. 1975. Dojel myslím asi pátý ve třídě do 175 ccm, protože chytil dvě minuty díky nezkušenosti a zbytečnému čekání za "hnijícími" jezdci ..Pokračování příště.
Pneumatiky pro motocykly a automobily
Komentáře
Nejsem pro Tebe ani pan Benda ani Vážený ale parťák ze startovního pole.
Jinak Vím o čem mluvíš a měl jsem stejný problém.Pro mne bylo nedosažitelných i 6 000 ,. na odhrkanou zetku / a tak jsem ji chtěl/ a tak jsem nakonec skončil u cestovní čz 175,ale hlavně ,že se kouří-lo z hlavně.Jawáci -jooo to byli páni a tak jsem jich pár pozval i na poslední závod do Pačejova,ale o tom až někdy jindy.
Tak se přijeď alespoň někdy podívat a zavzpomínat/ mám meil benda.jbr@seznam.cz
Zdravím Honza
v tomto případě raději zůstanu v anonimitě.
Ono toho zase není moc ke psaní . Zimní přípravu v roce 1984 jsem vyměnil za partu vožralejch kamarádů a tím jsem si pos...l vše co se dalo. Na jaře 1985 jsem nesehnal pro mne v té době nepředstaviteln ých 12 600 . Měl jsem objednanou moji vysněnou novou ČZ 250 ve Strakonicích a i objednaná enduro převodovka pětikvalt) byla pryč. To je život. Po létech , když už jsem měl peníze , snad i rozum jsem si koupil svůj vysněný enduro motocykl . Když jsem ho přivezl , tak čtrnáct dní jsem ho obíhal s hadrem jako za mlada a těšil se že začnu tam kde jsem přestal . Nemohl dospat před první projížďkou . Vše bylo super , ale nějak se vytratila ta agresivita nebo jak to nazvat už se mi nikdy nepodařilo ji najít ani po létech . Pro projížďku dobrý ale na závody naprosto k ničemu . Jeno trápení. Jinak v pohodě, akorát jsem si musel zvyknout že život není jen motocykl
Jsem rád,že někdo reaguje a ozve se na tyhle výzvy.Musel to být pěkný mazec jak píšeš a budu rád,když toho o Tvém působení napíšeš více.Jinak jsem mluvil s Falťasem a jakmile se vrátí z Kladna ,určitě se ozve a poskytne Ti požadované info o tom výfuku.
Budu rád,když se mi ozveš na meil benda.jbr@seznam.cz
Zdravím HOnza Benda
Byl to perfektní člověk , ale to jsme pochopil až s průběhem let. Moje nejoblíbenější knížka v té době byla Svět pod koly ČZ která popisovala úspěchy našich jezdců jak v motokrosu tak enduru.Bohužel kniha velice výstižně popisovala jen jezdecké umění. Ani zmínka o tvrdé přípravě v posilovně atd. Proto jsem se stavěl velice liknavě k zimní přípravě a rady pana Achse jsem bral jako nutný zlo. Při soutěži v Sušici 1984 , která měla start v Aníně jsem doběhl s půjčenou Jawou 50 Mustang jen do první časové kontroly. To byla soutěž kdy se víc tlačilo než jelo . Ve všech výjezdech byl hustý dým z výfuků a při šplhání do kopce s pionýrem v ruce nic moc. Ani moje kuřácká průprava nebyla nic platná.Zkrátka soutěž jak má být. Problém byl i dostat se zpátky do prostoru startu a odevzdat výkaz. po Po odevzdání výkazu už jsem jenom smutně přihlížel dění Pod kalichem . Myslím že to byla velice luxusní soutěž , která by i v dnešních podmínkách patřila k těm nejlepším. Mám ještě otázku k motocyklu na obrázku myslím že ho znám měl koncovku výfuku z normálního motorkového doutníku ?
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.