Tato soutěž je známá hezkými jezdivými pasážemi, perfektní organizací, hezkými testy, no prostě soutěžácké ,,pošušňání". Letos to bylo ale trochu jinak. Vše z organizace a okolo zůstalo, ale úmorné vedro ze soutěže udělalo opravdové peklo.Již po prvních kilometrech si jezdci udělali obrázek o celém dni. Mračna prachu na přejezdech a tvrdá a rozbitá trať během prvních kol doslova vymlátily z jedců sílu i elán. Pravdou je, že ve všech třídách se bojovalo na ostří nože a hlídala se každá desetina,ale na všech jezdcích byla postupně vidět únava. Ne vždy to ale bylo na škodu,zvláště více na motivovaní mladíci se zklidnili a nejednou se hodně zrychlovalo. I přes obrovskou snahu pořadatele/kropilo se ,kde to šlo/ se z testů stala opravdová rozbíječka,která se postupně rozšířila na celou trať. Obzvláště na cross-testu ,,Jarinův skok " se stal noční můrou pro našeho jezdce Jana Bendu.V posledním kole totiž při nájezdu na tuto překážku na čtyři plná, ho rozkopla terénní vlna, vyrazila mu pravý ,,rejd" z ruky a takto rozkopnutý a  ještě s jednou rukou ve vzduchu najížděl na tento skok. Naštěstí se všichni strážní andělé neflákali a byli na svém místě a tak díky jim i tuto krizovku se  podařilo ustát/vrtulník už ale pomalu startoval/.Načasování bylo perfektní, ale přece jen se musí závodit a tak jezdci jeli celý den v mlze a prachu. Hodně se pilo a závodilo až do pozdních odpoledních hodin. To co se ještě před několika hodinami zdálo jako nádherná vyjížďka se stalo přetěžkou soutěží. Všem bylo jasné, že se ještě večer musí udělat filtry a tak po dojezdu se makalo dál. V našem táboře JBR enduro teamu jsme museli ještě přehodit rozsypanou vložku v pneumatice Jendy Vašty. Trochu jsme si dělali legraci ,že na otázku ,,do kdy Vám vydrží mouse" budeme odpovídat ,,Od Šumperka do Šumperka". No jako před rokem jsme dali na druhý den duši a ještě nějaký pokec a hurá spát. Všem bylo jasné, že druhý den bude ještě horší a byla to krutá pravda. Ještě víc prachu, ještě víc rozbitá trať a k tomu únava.  Těžká dvoudenní soutěž je tvrdá prověrka jak jezdců i strojů a tak když jezdci dojížděli do cíle druhého dne, bylo vidět přes neskutečnou únavu i velkou radost.

Co říci k soutěži jako takové? Bez komentáře. Naprosto profesionální organizace v režii rodiny Coufalů, skvělá a těžká trať, skvělé testy, výborné zázemí se skvělou a levnou kuchyní, pro nás navíc skvělé ubytování za naprosto směšnou cenu v penzionu Lesanka u vstřícné a báječné paní Niklové-v letošní roce i s venkovním bazénem s vodou z horského potoka bez chloru. Zkrátka ,kdo nejel do Šumperka přišel o hodně. Ještě jednou velké poděkování rodině pana Coufala a za rok ahoj V Šumperku.