Toho kluka jsem poznal ve druhé třídě základní školy v Pačejově.Přišel z Plzně a bydlel na malé chatě v Pačejově.Jeho taťka tam tehdy svépomocí stavěl dům a on začal chodit do základky u nás.Nějak jsme si padli do očí a hodně jsem spolu kamarádili.Takové to klukovské-kolo,prak apod. se vším co k tomu patří.Přelom začal v sedmé třídě,kdy jsme si pořídili oba dva staré pionýry.Už tenkrát jsem viděl jak mu to jede a že dokáže nacpat na jednosice válec a hlavu z ,,21"tky a také,že on jede jako blázec.V patnácti jsme vyrazili na naši první soutěž do Klatov-samo po ose .Bylo to v říjnu ,oba jsem již měli ,,21"tky Pionýry a tak ráno vaťáky a hurá.Tam jse viděli poprvé pravé soutěžáky na velkých motorkách/M.Raisera.Z.Adama,V. Haase a další/Už ani nevím jak to dopadlo,ale bylo to maso.V naší kategorii jelo asi přes 30 pionýrů a byly situace,kde jsem stáli všichni pod kopcem a tahali se navzájem a dokud se nevytáhlo  všech 30 pionýrů nahoru,nikdo nejel dál.Já se tehdy rozsekal a zlámal si kličku a tak mě vezli do špitálu a potom domů a Jarda tam někam dal pionýra a šel k nám domu říct našim,že ,,HOnzovi nic není,ale je v nemocnici a a a a a.. /vezli mi tam stodvacítkou Škodovkou a probral jsem sem se až u Klatov/.Možná by to tím skončilo,ale nám to tímhle začalo.Jezdili jsem většinou po ose na různé soutěže v okrese a výsledek byl vždy stejný-Jarda vyhrál a jak vezl ten věnec na krku lítaly z něho ty zlaté šupiny a tak dovezl vždycky jen ten slámový korpus. Po strastiplných zážitcích jsme se dopracovali k Jawám 90 v naší upravě.To už bylo trochu jinak a také se jezdili soutěže po celém kraji.Sbírali jsem každý co mohl.Jarda vítěztví,já body a oba zkušenosti.Jednou jsme jedli do Hrádku u Rokycan a na káře tři motorky.Předjela nás nějaká pani a říká,že to za námi smrdí a kouří se nám od kol.Hm ,půjčená kára neměla dorazy a tak jsem dřeli gumy o nějaké jekly.Koukáme a vedle silnice byly betonové skruže  podložené hranoly.Čapli jsme jeden,narvali ho pod vzpěry,přivázali  prodlužovací svítilnou a jelo se dál.Co však bylo v té době znatelné,že Jardova 90tka jela líp než soutěžní Jawy a někteří jezdci na nich se ho začali obávat.Jardova nesmírná citlivost a schopnost pro motory se projevovala na jeho stroji více než markatně.